Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Filozofie, filozofické směry 19. a 20. století
Filozofie, filozofické směry 19. a 20. století
→ Hrajete nebo byste rádi hráli nějakou kolektivní hru? ←
(veřejné výsledky, cca 1 minuta)
Základní údaje o provedeném průzkumu
Autor průzkumu: | Andrejka Brádlerová |
---|---|
Šetření: | 25. 10. 2012 - 10. 11. 2012 |
Počet respondentů: | 146 |
Počet otázek (max/průměr): | 24 / 18.96 |
Použité ochrany: | žádné |
Zobrazení otázek: | celý dotazník najednou |
Návratnost dotazníků: | 43,5 % |
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník). | |
Průměrná doba vyplňování: | 00.07:51 |
odpovědi & grafy segmentace závislosti zdroje dotazník citovat |
Úvodní informace zveřejněné respondentům
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o vyplnění mého dotazníku na téma Filozofie, filozofické směry 19. a 20. století. Výsledky budou zařazeny do mé seminární práce.
Děkuji za váš čas a ochotu.
Odpovědi respondentů
1. Věk:
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
21-35 let | 80 | 54,79 % | 54,79 % |
36 a více let | 35 | 23,97 % | 23,97 % |
16-20 let | 29 | 19,86 % | 19,86 % |
10-15 let | 2 | 1,37 % | 1,37 % |
2. Nejvyšší dosažené vzdělání:
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
vysokoškolské | 69 | 47,26 % | 47,26 % |
střední s maturitou | 57 | 39,04 % | 39,04 % |
základní | 13 | 8,9 % | 8,9 % |
střední bez maturity | 7 | 4,79 % | 4,79 % |
3. Zajímáte se o filozofii?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 4, Ne → otázka č. 5].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 97 | 66,44 % | 66,44 % |
Ano | 49 | 33,56 % | 33,56 % |
4. O které období filozofie nebo směr se zajímáte?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
18.-20. století, existencialisté, Nietzsche
19. a 20. st. (hl. německá klasická, iracionalismus)
20. st
Anglický empirismus, vitalismus
antická
antická
antická filozofie, německá filozofie
Antická, existencialismus, voluntarismus, satanismus
antika
Antika + období mezi 1. a 2. světovou válkou
antika, filosofie náboženství, existencialismus
Antika, Středověk
dějiny filozofie pohledem obyčejného člověka, jako "Sofiin svět"
etika
Existencialismus.
Existencionalismus
existencionalismus, nihilismus, Schopenhauer apod.
f. vědy, postmoderna a reakce na ni, logika
Filosofie jazyka, filosofie mysli
hlavně antická filozofie a potom novější směry
jen povrchně, resp. tam, kde se mi to hodí v práci fenomenologie existencialismus postmodernismus - zatím jen negativně
křesťanskou filosofii
Martin Heidegger, fenomenologie a Platón a presokratici.
marxismus
moderní
německá filozofie (Kant, Heidegger atd.), existecialismus jako filosofický směr
nihilismus
nihilismus
o všetky
O VÝCHODNÍ FILOSOFIE A O FILOSOFII PŘELOMU 19/20 STOL, ALE I O ANTICKOU
O žádné specifické období, prostě se zajímám o filozofii.
obecně o filozofii jako matku věd, zvláště o filozofii 20. století
Platónská filosofie
počátek našeho letopočtu a současnost, védské období, budhismus
postmodernismus
Především dálnovýchodní filosofie (duchovní nauky), ale také klasická západní, z ní pak především některá postmoderní díla a autoři.
Převážně o metafyziku. Všech věků a podob :)
převážně tak od 19.-21. století, spíše kritická sociální a politická filosofie, občas i jiné
radikální kynismus
scholastika
směr života
sokratovské
současná filosofie - fenomenologie, analytická filosofie
veškerá filozofie politiky - Machiavelli, Russoue, Hobson, Marx...
vsetky
všechny
všeobecně
Zajímá mě zejména "začátek" filozofie, tedy Platon, Aristoteles apod. Teď se asi nejvíce zajímám o Gnosticismus, ale nejsem tím nijak posedlá :))
Zajímají mě všechna období, na každém je něco zajímavého, spíše mě ale zajímá modernější filosofie, cca od humanismu, renesance....
5. Četl/a jste nějaké knihy pojednávající o filozofii?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 6, Ne → otázka č. 9].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 73 | 50 % | 50 % |
Ne | 73 | 50 % | 50 % |
6. Jaké filozofické knihy jste četl/a?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
antičtí autoři, sv. Augustin, Růžena Vacková
Antikrist (Nietzsche); Ten, který loví jeleny (Kaltreider); Probuzení mysli a osvícení srdce (dalajlama); Citadela (de Saint-Exupéry); ...
Anzenbacher, Sokol, Halík, Ratzinger,Freud, Jung
Aristotela, Nietzscheho, Heideggera, Kierkegaarda, Gaardera...
Aristoteles-Poetika, Seneca-Listy, "sofiin svět, malé dějiny filozofie,
bylo jich více...
byly jich spousty, ale v poslední době mě nejvíce zaujala Juliánova cesta aneb Putování s Mnichem, který prodal své ferrari
c. g. jung
Erich Fromm Masaryk Tolle Nietsche
Filosofii studuji, takže velice široké spektrum.
Halík: Co je bez chvění, není pevné Aristoteles: O duši ...
hodně, ale už je to dávno:-)
jaspers - otazka viny, platon - obrana sokrata, kriton; masaryk - ceska otazka
Je jich víc, např.: Feuerbach: Podstata křesťanství Tretera: Nástin dějin evropského myšlení Adorno, Horkheimer: Dialektika osvícenství Marx: Ekonomicko-filosofické rukopisy Marx: Německá ideologie Cohen: Iluze liberální spravedlnosti Taylor: Multikulturalismus_Zkoumání politiky uznání Beauvoir: Druhé pohlaví Burke: Úvahy o revoluci ve Francii Mises: Liberalismus Kuhn: Struktura vědeckých revolucí úryvky, kapitoly či články z řady jiných
Josef Zezulka - Bytí, Friedrich Nietzsche – Tak pravil Zarathuštra, Gustav Meyrink, Rabíndranáth Thákur
Jostein Gaarder: Sofiin svět, Platón, něco od TGM, Ekonomie dobra a zla od Sedláčka, filozofické podtexty jsou ladaskde , třeba i v Malém princi
Kant - Kritika čistého rozumu J.P.Sartre - Existencialismus je humanismus
Kant, Hegel, Nietzsche, Spinoza, Wittgenstein...
Karl Jaspers: Filosofická víra
Každá knížka je filozofická a v každé knížce je trocha filozofie, i když to autor třeba ani nezamýšlel.
Kousky z Platóna, kousky z oborů týkajících se filosofie matematiky a filosofie vědy obecně - Feyerabend, Popper,
lečení s andeli
Lyotard, marx, merton
Machiavelli - Vladař
meditace o první filosofii
mnoho (ke státnicím :-) ) - ale už je to jaksi dávno
Mýtus o Sisyfovi, Člověk revoltující, První a druhý sešit o existencialismu....
Několik publikací, které shrují celou filozofii, vše od Henri Bergsona, Davida Huma, Johna Locka
nepamatuji se
nepamatuji si nazev
nevzpomenu si
Nietzsche - Tak pravil Zarathustra, Ranní červánky, Geneaologie morálky Platon - Ecce homo, Obrana Sokratova
Nietzsche - Tak pravil Zarathustra, Sartre, Camus
Nietzsche, Osho, Sri NIsargadatta Maharadz, tituly si nepamatuji
obecnosti - Zadní schodiště filozofie, Azenbacher, Storig, Petříček Nietzsche: Tak pravil Zarathustra Buber: Obrazy dobra a zla, Já a Ty asi jich bylo víc, ale už je to před více než deseti lety a nepamatuju se
Pasáže z knih Kapitál, Kritika Gothajského programu, Anti Duhring
Platón - Obrana Sokratova, Kritón, Euthyfrón, Faidros; Camus - Mýtus o Sisyfovi; Nietzsche - Tak pravil Zarathustra; Krišnamurtí - Otázky o nemožném
Platón, Aristoteles, Nietzsche, Hérakleitos, Sofokles, Camus
Platon, Steiner, Kabelák, Lasenic, Zadrobílek, ...
pLATONA, aTISTOTELA, SENECU, jUNGA, sCHOPENAUREA, VÝCHODNÍ MISTRY
Platónoovy dialogy, Augustina Aurelia...
Platónovy dialogy Charmidés, Faidón, Faidros, Lysis, Symposion. Kierkegaard : Bázeň a chvění. Kant : Kritika praktického rozumu. Nietzsche: Soumrak model
Princ, Komunistické manifesto, úryvky Nietzscheho
rozne
Rozumět životu aneb Uvedení do filosofie (nejen) pro mladé
Různé, jako studijní texty v podstatě od antiky po současnost, ne všechny ale podrobně od začátku do konce.
různé, žádná není vyloženě významná
Sartre, Nietzsche, Pessoa...
Satanská bible, Malé úvahy o velkých věcech..
Sluneční stát
Sofiin svět povinné středoškolské texty a vš skripta (názvy si nepamatuji)
Sofiin svět
Sofiin svět - velmi dobré pro naprostého laika
Sofiin svět :-), úvod do filozofie, něco od dr. přibáně
Sofiin svět a něco povinného na seminář z Fil na VŠ (tuším že Sartra)
Sofiin svět od Josteina Gaardera
Sokol - Malá filosofie člověka Condrau - Freud a Heidegger Sofiin svět jinak spíše psychologické knihy, které na filozofii odkazují
Sokol Jan - člověk jako osoba Dialog s Platónovým Symposion Platón - Platónovy dialogy
Sókratés: přednášky z antické filosofie,Vzpomínky na Sókrata
Tajemství přitažlivosti srdce, Tajemství
Tak pravil Zarathustra, Cizinec, Citadela, atd.
tak pravil zaratushtra male dejiny filosofie -störig max steriner platon machiavelli
Theaitétos
Učebnice a pak ty co se prolínají se sociologií.
ústava
už si nepamatuji
Vyznání
zas tak dobrou paměť, abych všechny vyjmenovala, nemám, v poslední době se mi velmi líbila např. kniha Atheism, Morality and Meaning od Michaela Martina, jednoduchá a zábavná je kniha The Philosopher's Toolkit od Bagginiho a Fosla, zajímavé jsou knihy od autorů z doby osvícenství a pozdější...
Ze západní filosofie jsem stručně nahlédl
Zeď, Mor, Cizinec
Zeď, Radostná věda,
Zlomky predsokratovskych myslitelu, neco od Kierkegaarda, Hejdanka, Trojana, Platonovy dialogy, ruzne uvody do filosofie (Arzenbacher, Kratochvil, Michalek...), atd., atd.
žít či být Až na dno blahobytu Alchymista Malý princ
7. Kdo je podle Vás autorem myšlenky "...nic jiného než revoluce nemůže člověka osvobodit z útlaku a navrátit mu celistvost..."?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
marx | 26 | 35,62 % | 17,81 % |
nevím | 12 | 16,44 % | 8,22 % |
karel Marx | 9 | 12,33 % | 6,16 % |
Karl Marx | 3 | 4,11 % | 2,05 % |
Karl Marx? | 2 | 2,74 % | 1,37 % |
Marx? | 2 | 2,74 % | 1,37 % |
Karl Marx. | 1 | 1,37 % | 0,68 % |
roussaeu | 1 | 1,37 % | 0,68 % |
někdo jako Marx | 1 | 1,37 % | 0,68 % |
tipuju to na Marxe, nebo nějakého jeho následovníka | 1 | 1,37 % | 0,68 % |
ostatní odpovědi | 15 | 20,55 % | 10,27 % |
8. Souhlasíte s myšlenkou uvedenou výše (otázka č. 9)?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
Ani náhodou (násilí plodí pouze další násilí - změny je třeba dosáhnout skrze usilovnou práci na sobě sama)
ani ne. ale to se nedá takhle říct.
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Ano, ale záleží na tom, jak se bude ta revoluce chápat. Pokud jde o celistvost, cílem tam je překonat odcizení způsobené povahou současné společnosti (resp. produkčního/výrobního způsobu). Revoluce tak znamená v obecném smyslu zásadní transformaci, rozhodně nikoli nutně násilnou. Ale tady to je vytržené z kontextu.
Částečně. Jsou revoluce, které vedou z útlaku k ještě horšímu útlaku a celistvost jednotlivce je podřízena zájmu masy.
jestli myslíte otázku 7., tak nesouhlasím
Myslíte č. 7 ne 9... S revolucí nesouhlasím.
ne
ne
ne
Ne
ne
ne
ne
NE
Ne
ne
ne
ne
ne
Ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
NE
ne
ne
Ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Ne tak docela, ale něco na tom je :)
Ne zcela a ne v uvedeném významu.
ne, je moc jednoduchá a obecná, jako ostatně celé Marxovo simplistické smýšlení
nesouhlasím
Nesouhlasím, mluvíme tady o člověku, tedy o jednom-jedincovi..
Nesprávně položená otázka. Myšlenka je vytržená z kontextu. Jakého útlaku (vykořisťovatelského, morálního, fyzického, psychického, ...)? Jaká revoluce (násilná, duševní, intelektuální, ...). Celistvost čeho (svobod, práv, duše, ...)?
netuším
nevím
Pokud člověk cítí útlak a z něho pramenící omezení vlastní celistvosti, pak je revoluce jedním z možných řešení.
působí vytržená z kontextu, záleží na výkladu pojmů útlak a celistvost, ale spíše nesouhlasím
Souhlasim, ale je treba aby si vsechny strany, ktere se o teto myslence chtějí bavit nejdříve ujasnily význam slova "revoluce". JInak já s ní ale souhlasím.
spíše ano
spíše ne
tezko rict, je to blabol nicnerikajici
V myšlení Marxe s tím nesouhlasím. Pokud ovšem budeme rozumět pojmu revoluce v jiném smyslu než Marx, pak se o tom dá dále diskutovat.
v podstatě ano
V podstatě ano.
zavisi od politickej situace
9. Slyšel/a jste někdy o filozofickém směru "pozitivismus"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 67 | 45,89 % | 45,89 % |
Ano, ale už si nic nepamatuji | 54 | 36,99 % | 36,99 % |
Ne | 15 | 10,27 % | 10,27 % |
Nevím | 10 | 6,85 % | 6,85 % |
10. Pojem "pozitivismus" znamená:
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
poznání na základě ověřených faktů | 92 | 63,01 % | 63,01 % |
vnímat život pozitivně a s úsměvem | 35 | 23,97 % | 23,97 % |
směr 20. století podporující globalizaci a industrializaci | 12 | 8,22 % | 8,22 % |
hnutí křesťanských filozofů proti světovým válkám | 7 | 4,79 % | 4,79 % |
11. Co si myslíte o přínosu Karla Marxe pro filozofii, potažmo společnost?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
-
-
-
---
? kdo to je?
??
...
...
"spravedlnost"
ano
Asi jeho prvotní záměr nebyl natolik špatný. Spíše naopak. Ale lidé nejsou dokonalí a nedokáží nikdy vytvořit dokonalou společnost bez sociálních rozdílů
averze
Bohuzel netusim..
bol jedným zo zakladateľov
Byl to jak filosof, tak i významný pro sociologii, byl to zakladatelem teorie Marxismu. V historii hodně znamenal.
Byl to největší myslitel ve společenských vědách.
byl zlomovým filozofem pro vývoj filozofie jako vědy
Co si myslím o tom, co psal Marx, nebo o tom, co z něj použili komunisti? Marxův přínos pro filosofii a společnost je rozhodně nemalý, poněvadž ovlivnil myšlení lidí na dvě století (a dosud ovlivňuje) ve všech možných oborech. Hodnotit ho plusy nebo minusy se nedá, protože bez něj by dnešní společnost dost možná vypadala naprosto jinak. je pak otázkou, jestli lépe, nebo hůře.
hodně přínosný
Hodně se mýlil
I sebelepší myšlenku lze zneužít
Identifikování ideologie jako nástroje útlaku posunul společenský vývoj
inspirace ostatních
inspiroval fašišsty
Jako filosof ukázal nový směr, který měl ve své době platnost. Přínos pro společnost vnímám v 19. století jako positivní, pobídku k zájmu o věci veřejné, ať je člověk příslušníkem kterékoliv vrstvy. Období marxisticko-leninské praxe snížilo (nebo se o to silně snažilo) úrověň kultury v zemích východního bloku, což vnímám silně negativně, ale nepřičítám to pouze Karlu Marxovi.
Jako idealistické dílo představuje všeobecně spravedlivý řád.
je to dobře
jeden z filosofů, s velkým politickým dopadem
jeho filozofie ovlivnila téměř celé 20 století a jistě ucelovala myšlenky tehdejší doby
Jeho hypotéza je teoreticky zajímavá, ale neaplikovatelná ve světě, jelikož lidé na jeho nároky nikdy nepřistoupí a nezmění se k jeho obrazu. Nevzdají se dobrovolně majetku ve prospěch všech. Pokud by zůstal u teorie a nechtěl to převést i do praxe, pak bych neměl problém. Zamyšlení je to dobré. Ovšem obraz dějin byl pokusem o převedení do praxe zásadně poznamenán a to ne v dobrém smyslu. Díky němu ale filosofie také postoupila dál, jelikož to je další krok v dějinách metafysiky.
jeho myšlenky byly zneužity
Jeho myšlenky ovlivnily řadu levicových hnutí, jejichž působení v současné společnosti vnímám pozitivně.
Jeho přínos je ten, že se proti němu v pozdější době mnoho filozofů vymezovalo.
Karla Marxe považuji za folosofa, který dle mě zcela promyšleně počítal s lidským faktorem, dle mého muže selhání lidského faktorů spíše opomněl. Přínost pro společnost je nesporný, byť se neosvědčil, alespoň se ukázalo, že Marx a jeho následovníci v praxi dlouhodobě nefungují.
Kdyby byl pochopen lépe a brán s nadhledem, mohl by i v praxi přinést něco dobrého. Takhle je jen zdiskreditovaný komunismem podobně jako Nietzsche nacismem.
klíčový pro filozofii 19. století, dnešní diskurz je už ale posunutý zcela jinam
krásná idea, ale nepoužitelná
Marx a Engels přinesli hodně pro společnost.Jejich filozofie je mě blízká.
marx a engels?
Marx je přeceňován. Například Kapitál je sice dílo rozsáhlé, ale myšlenkově prázdné. Používá pojmy, aniž by uvedl jejich definici, uváděné výroky si navzájem ve svých důsledcích odporují, apod.
marx na hrad
Marxovo dílo je z určitého pohledu poměrně banální, nicméně vzhledem k tomu, že je stále hojně citováno a vyučováno, jeho přínos bude nejspíš nezpochybnitelný.
měl dobrý přístup k přínosu filozofii
Moc jsem se tímto člověkem nazobírala, ale podle toho co si pamatuji si myslím, že jeho přinos byl docela velky.
možná rozšířil diskuzi o sociální spravedlnosti, rovnosti
Možná své teorie nemyslel špatně, ale to co z toho vzniklo! Už bych se ke komunismu vrátit nechtěla..
MYSLIM SI ŽE JEHO MYŠLENKA BYLA ZCESTNA A NEZOHLED´BNOVALA ASPEKTY LIDSKÉ PŘIROZENOSTI A POTLAČOVALA LIDSKOU PŘIROZENOST
Myšlenka dobrá, dobrý filozof. Asi sám netušil, jak bude interpretován.
myšlenky přínosné,jen jako většina joiných.snadno zneužitelné
Na jeho teorii o třídních konfliktech něco bylo. Jen nedomyslel, že lidé jsou ve své podstatě příliš individualističtí, než aby jeho myšlenka mohla fungovat. Přínos je velký především v myšlence nesobeckosti - i když nejspíš není reálně praktikovatená
něco udělal dobře, něco bylo zneužité, něco dost zpackal.
Negativní
negativní důsledky jeho vlivu bohužel převážily nad těmi pozivitními
negativní přínos
nějaký určitě byl
Nejsem studentem Marxe, nezdá se mi však, že by na poli filosofie měl mnoho nových či přínosných myšlenek (dialektický materialismus v podstatě okopírován od Feuerbacha, chápu-li správně). Na polích sociologie, ekonomie a politologie byla Marxova práce pravděpodobně přínosnější, přesto je mi však vnitřně nesympatická svou agresivitou, třídní štvavostí a vůbec násilností.
nemam cas psat tu romany
nemám názor
nemám názor
nemám názor
Nenazvala bych to přínosem.
netuším
nevim
nevím
nevim
nevím
nevím
nevím
nevím
nevím
nevím
nevím
nevim
nevim
nevím co si mám o přínosu pana Marxe myslet
nevím, jestli to byl zrovna PŘÍNOS, ale ovlivnění výrazné
nevím, neznám
neznam
Neznám ji velmi dobře..
nic
nic
nic
nic
nic
NIC
Nic
nic
NIc
nic
Nic
nic
nic
nic
Nic
nic
nic - jenom to, že jeho práce "zprofanovali" komunisti
Nic dobrého
nic jsem od něj nečetla, měl určitý význam, spíše vyznačil slepou uličku
Nic moc. V určitých základních věcech měl pravdu, ale z toho, co o jeho díle vím, byly některé jeho závěry chybné. Nepovažuji ho za nějak zvláště přínosného.
nic neřeším to
Nic pozitivního
nic speciálního si nemyslím, jeho názory považuji za prostou součást vývoje filozofie
Nic určitého
Nic, jelikoz jeho filozofii neznam.
nic, nevim
No přinesl toho dost.
Podle mě, začal s vytvářením období, které bylo pro společnost důležité, ale už jsme za tím.
Podle mne dobře zmapoval společnost jako sociální jevy, které jsou stále konfilikty protikladů.
Pokoušet se měnit jakkoli třeba i dobře míněné filosofické ideje v sociální realitu je zlo.
Pokud jsou jeho myšlenky brány jako filozofický směr, tak nemám nic proti. Filozoficky bádat může každý. Nicméně pokud jsou jeho teze uváděny v život, tak už je to větší problém. Jelikož vychází z nereálných základů, tak to nikdy nemůže dobře dopadnout.
Pokud se vzpomínám, tak Marx byl daleko lepší, než co z něj Lenin vybral ..
pokud vím tak má něco společného se sociologii- jednou z teorii
Položil základy komunismu, který byl poté zneužit v negativním smyslu, takže jeho přínos je vlastně negativní.
Pro filozofii určitě něco přinesl, pro společnost hlavně poučení.
Příjemný idealista.
přinesl určité nové myšlenky
přínos pro společnost - přivedl svět do slepé uličky rovnostářství, průměrnosti a kolektivismu
radikalizace, mnoho nepříznivých následků
Rozhodně měl názory, které ovlivnili myšlení mnoha vědců (není myšleno ve špatném). Vliv na společnost má dvojí, podle interpretace - 1) politická interpretace ve smyslu revoluce jako možnosti obnovit přirozený stav lidstva, 2) sociologicko-ekonomická interpretace jako materiálistické pojetí života člověka a společnosti.
rozhodně ovlivnil smýšlení ve 20. století
rozhodně přínos měl
rozhodně ti, kdo jeho myšlenky rozpracovali, podstatně zahýbali světem a společností
Rozhodně zajímavá je myšlenka nutnosti zkoumat člověka celistvě, tedy ne abstraktně, ale v souvislosti jeho prostředí, práci.
samozřejmě zásadní, soudě dle historie 20. století. Otázká je, zda byl přínos zásadní.
tak myšlenky pěkné, vzešlé z doby a zkušenosti nejen Marxova národa, jen snadno zneužitelné, jak se později ukázalo.
To je na dlouhé povídání. Ale podle mne je Marx jeden z nejvýznamnějších myslitelů v dějinách, výrazně obohatil filosofii, sociologii, ekonomii a další společenskovědní a humanitní obory. Samozřejmě se stejně jako všichni ostatní v něčem mýlil, ale to už patří k věci, jestliže někdo vytváří zcela nový teoretický přístup. Bohužel také často překrucovaný a špatně pochopený a jeho jménem, avšak v rozporu s jeho myšlenkami se děla řada špatných věcí. Někdo si z jeho teorie dělal náboženství, pro někoho to je ztělesněné zlo, ale málokdo ho dnes u nás čte, aby pochopil, o co vlastně šlo - tedy že jeho cíl byla skutečná svoboda všech lidí. Ne nadarmo Marx jednou prohlásil, že není marxista.
určitě byly jeho názory přínosné, jen špatně vysvětlené, nebo spíš jinak pochopené
určitě jako každá osobnost se ve společnosti nějak "zapsal"
určitě ji ovlivnil, dnes jeho myšlenky vnímáme jako něco, co již nechceme zažít...
v díle KAPITÁL předběhl dobu, jeho vize se vyplnila dokonale.
v té době jistě důležité učení, zapadlo dobře do tehdejších podmínek ale nestudovala jsem ho podrobně, tak nevím
Ve spojení Marx a Engels je můj pocit značně rozpačitý. Samotný Marx své myšlenky asi nemyslel úplně špatně, spíš si některé myšlenky někteří vyložili jinak.
Ve své době přišel s cela novým pohledem na společnost, v dnešní době je, podle mého názoru, neaplikovatelný. V rámci filozofie to byl jistě přínos, stejně jako každý filozof má i Marx něco do sebe.
Ve svých důsledcích není příliš kladný, ale Marx za to asi nemůže. Stěží se k tomu mohu vyjádřit, nečetla jsem Kapitál a nestudovala m.-l.
velký přínos pro dělnické hnutí
velký přínos, nové myšlenky
Vůbec nic.
Vyznamny filosof
významný, ale v našem prostředí nekriticky přijímaný nebo odsuzovaný
xxx
z jeho učení vychází komunismus, který je dle mého názoru absolutně neproveditelný v praxi
z teoretického hlediska mělo jeho myšlení přínos, bohužel bylo využito nesprávným způsobem a vedlo ke katastrofickým následkům
zásadní myšlenka, která ovlivnila svět zcela nevratným způsobem
že byl zcela překroucen a demagogizován komunisty
Že to měl v hlavě pomotaný
12. Vidíte nějaký rozdíl mezi marxismem a marxismem-leninismem?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 13, Ne → otázka č. 14].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ne | 79 | 54,11 % | 54,11 % |
Ano | 67 | 45,89 % | 45,89 % |
13. V čem vidíte odlišnosti mezi marxismem a marxismem-leninismem?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
...
Čistě intuitivně.....marxismus-leninismus bych očekávala, že bude marxismus dohnaný Leninem ad absurdum.
demagogie
filosofie × politická ideologie
idealismus vs. fašismus
Jde o oficiální stranickou filozofii, představenou Stalinem, využívá názory Marxe a Lenina, který považoval svoji revoluci a vize světa za variantu marxismu ve světě imperialismu.
Lenin byl holt politik - všchno shrabat pod sebe a pak se uvidí, jak to přerozdělím. MArx to celý viděl víc teoreticky a tak to fungovalo jako každá teorie - hezky pěkně, bez tření(c).
leninismus aplikoval marxismus na konkrétní politickou situaci a stal se oficiální ideologií SSSR
Leninismus je účelová ideologie.
leninismus využíval marxismus pro své účely
m-l vnímám jako rozpacování m do praktických aplikací, ale popravdě o tom moc nevím
M.-l. je rozšířená, praktičtěji aplikovatelná forma, jejíž aplikace má tragické důsledky a je nereálná.
marx - obecně sociální, marxlen - politicko-ekonomický
Marx byl (šílený) idealista, Lenin zločinec
marx-lenin už je aplikace marxe do reálu
Marx.-leninismus mi přijde mnohem dogmatičtější.
marxismus - Kapitál, ekonom.dílo, ideální společnost marxismus-leninismus - nepochopený, zmanipulovaný, k absurditě dohnaný marx.
Marxismus - pojetí společnosti u Marxe a jeho následovníků (vnitřně velmi různorodý), marxismus-leninismus - oficiální ideologie východoevropských režimů před rokem 1989 (velmi dogmatický) obsahový rozdíl: Marxismus - emancipační teorie, hlavně u raného Marxe důraz i na jednotlivce, M-L - politický projekt, důraz na vedoucí roli komunistické strany (to u Marxe nebylo), více autoritářství
marxismus jako filozofický směr 19. stol., marxismus-leninismus diskuzi nepřipouštějící nauka tvářící se jako teoretický podklad levicové diktatury
Marxismus je čistě teoretická filozofie, marxismus-leninismus je aplikovaný na specifickou situaci a více praktický.
Marxismus je filosofický směr, marxismus-leninismus ideologická doktrína. Marxismus-leninismus měl možnost se projevit v praxi, byl dovedený dál a rozšířený na další složky kultury (nejen majetkové vlastnictví, ale i vzdělání, umění).
Marxismus je filozofický směr založený na úvahách K.Marxe, M-L je Stalinem uměle vytvořený politický koncept
Marxismus je filozofování, marxismus-leninismus je ideologie sloužící k potlačení svobody jednotlivců.
marxismus je původní filozofie, kdežto M-L je víceméně Marx znásilněný k zisku legitimace pro režim v SSSR a východním bloku
Marxismus je typický základ pro komunismus. Marxismus leninismus je více liberální a ne tak nekompromisní.
MARXISMUS JE UTOPICKÝ, MÉNĚ POLITICKÝ
marxismus je více teoretický
Marxismus leninismus je samostatná ideologie.I když myšlenka dobrá ,zneužita,jako skoro vše co známe z historie.
Marxismus má celosvětový význam, M-L pro střední a východní evropu
Marxismus prosazoval zájmy nižších společenských tříd před zájmy buržoazie a aristokracie, které dělnickou třídu zotročovaly. Marxismus-leninismus vedl k zotročení buržoazie a aristokracie dělnickou třínou...
Marxismus předpokládal vznik socialismu ve vyspělé buržoazně demokratické zemi.
marxismus přizpůsobený a okleštěný , rozvinuté jen určité části vyhovující dané skupině-marxismus -leninismus
marxismus-leninismus je aplikovaný směr, který se ukázal jako nesmyslný
Marxismus-leninismus je marxismus uplatněný v praxi, adaptovaný na podmínky zaostalého Ruska a v jistém smyslu podkopávající marxistické ideologické základy (Leninův NEP, předávání půdy bezzemkům - soukromý majetek atd.¨)
marxismus-leninismus je političtější
Marxismus-leninismus je upravený marxismus, v jistém smyslu zvrácený a předělaný na využití pro masy lidí. Je to už jiné myšlení, než Marxovo.
marxismus-leninismus je zneužití myšlenek marxismu
Marxismus-leninismus je zvrácená praxe marxismu.
marxismus-leninismus mi přijde radikálnější
marxismus-leninismus podává mwrxovu terii jednostranně komunisticky zaměřenou
Marxismus-leninismus přišel později, je více zpolitizovaný
Marxismus-leninismus snad ani nelze nazvat filosofickým směrem, velice se odcizil od marxova učení.
marxismus-leninismus už je přehnaný a utažený za vlasy
Marxismus-mluví o tom, že třídy rozdělují společnost, která má pak potřebu změnit skutečnosti-revoluce.
marxizmus je ideológia zameraná na materiálno marxiszmus-leninizmus je zameraný na nastolenie diktatúry proleteriátu
marxizmus- leninizmus je prispusobeny socialisticke spolecnosti
Marxleninismus je obyčejná politická ideologie proletariátu.
Myslím, že leninismem byl původní smysl změněn ve směru, kterým změněn neměl být
Myslím, že marxismus je obecnější filozofický směr, zatímco leninimus je styl vedení státu, který má původ v Rusku.
myšlení
Na otázku číslo 12. odpovídám 'nevím', o marxismus se nezajímám
nemam cas psat tu romany
neumím napsat konkrétněji
nevim
nevim
nevim
Nevim. Ale Marx nezabíjel lidi, myslím.
nic
pojetím
Rozdíl vidím v tom, že Lenin měl zprvu dobré myšlenky. Ale tak vlastně to měl pravděpodobně i Marx, nevím. Každopádně rozdíl tam určitě bude.
v demagogii?
v násilí a útlaku
v pohledu na reálné uskutečnění původní myšlenky
ve slově leninismus a v leninově přístupu
ve směru
Viz výše - marxismus jako teoretický koncept ekonomicko-sociologický, m-l jako praktický koncept politický
xxx
14. Co se Vám vybaví jako první, když se řekne "Friedrich Nietzsche"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (min. 1).
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
novopozitivismus | 57 | 39,04 % | 39,04 % |
nacismus | 55 | 37,67 % | 37,67 % |
iracionalismus | 47 | 32,19 % | 32,19 % |
tomismus | 6 | 4,11 % | 4,11 % |
15. Jak získal F. Nietzsche přezdívku "filozof s kladivem"?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
rozbíjel staré hodnoty filozofie | 91 | 62,33 % | 62,33 % |
kladivo bylo symbolem vzdoru v jeho knihách | 48 | 32,88 % | 32,88 % |
často se inspiroval knihou "Kladivo na čarodějnice" | 4 | 2,74 % | 2,74 % |
chodil s kladivem | 3 | 2,05 % | 2,05 % |
16. "Pravdivé je to, co se osvědčuje svými praktickými důsledky." je teze typická pro:
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
pragmatismu | 124 | 84,93 % | 84,93 % |
osvícenství | 13 | 8,9 % | 8,9 % |
new age | 6 | 4,11 % | 4,11 % |
deismu | 3 | 2,05 % | 2,05 % |
17. Čím se zabývá směr fenomenologie?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
zkoumá jevy (fenomény), které vnímáme | 114 | 78,08 % | 78,08 % |
zkoumá postmoderní směry filozofie | 22 | 15,07 % | 15,07 % |
zkoumá slavné osobnosti - fenomény | 6 | 4,11 % | 4,11 % |
zkoumá křesťanskou morálku | 4 | 2,74 % | 2,74 % |
18. O co se zasloužil prostějovský rodák Edmund Husserl?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
položil základy fenomenologie | 103 | 70,55 % | 70,55 % |
byl žákem Jana Patočky a rozvíjel jeho teorie | 19 | 13,01 % | 13,01 % |
založil Vídeňský kroužek | 13 | 8,9 % | 8,9 % |
sepsal stěžejní dílo neomarxismu | 11 | 7,53 % | 7,53 % |
19. Znáte filozofický směr existencialismus?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 20, Ne → otázka č. 23].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 96 | 65,75 % | 65,75 % |
Ne | 50 | 34,25 % | 34,25 % |
20. Znáte díla existencialistů např. J. P. Sartra, A. Camuse, K. Jasperse ad. ?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [Ano → otázka č. 21, Ne → otázka č. 23].
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
Ano | 58 | 60,42 % | 39,73 % |
Ne | 38 | 39,58 % | 26,03 % |
21. Název knihy nebo autor díla, které jste četli (nebo znáte):
Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
cizinec | 3 | 6 % | 2,05 % |
Hnus | 2 | 4 % | 1,37 % |
sartre - cizinec | 1 | 2 % | 0,68 % |
nečetla, ale znám Krále Krysu od Camuse (i když názvem si nejsem jistá) | 1 | 2 % | 0,68 % |
Cizinec, Nevolnost, Zeď | 1 | 2 % | 0,68 % |
cizinec, zeď, mouchy, nevolnost, peklo jsou ti druzí... | 1 | 2 % | 0,68 % |
Zeď - Sartre, Cizinec - Camus, Mor - Camus, The Guest - Camus | 1 | 2 % | 0,68 % |
Camus - Cizinec, Mýtus o Sisyfovi; Sartre - New York, the Colonial City, Nevolnost; Jaspers - Filosofie 1-3. Poznámka k otázce 22. - něco vnímám stejně, něco ne. Příště prosím větší škálu odpovědí! | 1 | 2 % | 0,68 % |
Filosofická víra (Jaspers) | 1 | 2 % | 0,68 % |
Viz výše, Satre: Nevolnost, Jaspers: Otázka viny. | 1 | 2 % | 0,68 % |
ostatní odpovědi | 37 | 74 % | 25,34 % |
22. Souhlasíte s myšlenkami existencialistů? Vnímáte svět stejně?
Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
ne | 41 | 70,69 % | 28,08 % |
ano | 17 | 29,31 % | 11,64 % |
23. Jak chápete pojem "existencialismus"?
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
...
...
...
bytí člověka ve světě a jeho poznání je limitováno člověkem samým
bytí, čas, neustálá nutnost volby..
bytstvo
ČLOVĚK - JEDINEC
Člověk není v rozhodování svobodný, musí volit.
Člověk žije v určitých podmínkách a po smrti není nic.
Dulezitost ziti
existence-bytíčůpvěka jako hlaví fenomén,nelze ho jen tak stvořit,nic není jistotou
existencia je to, čo sa nám odhaľuje v našej existencii /jestvovaní,bytí/
fil směr, který se zabýval bytím člověka - a tím, jak mohl člověk ovlivnit svůj život v návaznosti na prostředí a čas, ve kterém žije
filosofie existence
filosofie o nelehkém údělu bytí
filozofický směr
filozofický směr, který se zabývá otázkami aktuální pro každého člověka v každé době: svoboda, zodpovědnost, vztah k sobě, vztah k ostatním, smysl života
filozofie existence.. zda věci jsou skutečné, nebo jsou pouze v naší mysli
jako poněkud zoufalé vnímání světa
každý je odpovědný za svůj život
moc ho nechápu :-)
Možná je to ten pocit, kdy si člověk uvědomí, že.....
nauka o smyslu života
něco co skutečně existuje
Není jednotný názor já jej chápu jako ateismus.
nevím
nevím
Nevim
nevim
nijak
po první světové válce - směr zaměřený na filosofii existence
Pro mě je to značeně pesimisticky založený směr o konečnosti lidského bytí.
resi byti cloveka
rozebírá smysl života
směr zabývající se samotným bytím
soustředí se na člověka, jeho existenci, možná na smysl života, víc nevím
Takové bídné žití :)
vzťah k životu
zabývání se významem života a konání v jeho průběhu
znám hlavně pojem, obsah už bych s jistotou nespecifikovala
24. Souhlasíte s tezí, že je zbytečné dávat životu smysl, když je konečný?
Povinná otázka, respondent se musel rozhodnout mezi odpověďmi „ano” a „ne”.
Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
---|---|---|---|
ne | 133 | 91,1 % | 91,1 % |
ano | 13 | 8,9 % | 8,9 % |
Citace
Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko
Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.